Mnichové se učili meditovat několik let, dnes medituje každý ihned. Je to skutečně to samé? Není, protože většina současných meditací je ve skutečnosti relaxací.

Meditaci předchází koncentrace vynášející mysl do vyšší roviny. Z počátku cvičící začíná s málou schopností koncentrace a velkou zátěží… tak to jde ztuha a jsou užitečné všechny drobnosti, které pomůžou.

Nejlépe vybrat si dobré místo, klidné a nabité příjemnou energii. Pak je velmi potřebné kolem sebe imaginovat ochranný kruh, budeme se přeci snažit zvýšit množství energie a nechceme, aby se nám volně rozlévala po okolí. Dobré je nesedět přímo na zemi, ale třeba na nějakém vlněném koberečku, dřevěném sedátku nebo i sedátku z polodrahokamů (tradice doporučuje vše v tmavě červené barvě). Pozici volíme takovou, v které dokážeme vydržet delší dobu bez křečí, lotosový sed neni nutný. Podstatné je překřížení nohou, spojí se tak proudy a energie cykluje. Ruce nejlépe poslouží s meditační mantrou – ukazováček a palec se dotýkají špičkami, ostatní prsty jsou volně natažené.

Sledujme dech – zklidňuje to mysl! Dech by měl být klidný, přirozený (žádné hluboké prodýchávání, to je na něco jiného) a postupem doby by se měla v dechu vyrovnat doba nádechu i výdechu. Je možné při dýchání zařadit zádrže dechu po nadechnutí i výdechu (pokud to užíváme, tak po nadechnutí se polkne – tím zapadne hrtanová příklopka a dech držíte v plicích, ne v puse). Zvolte si své ochranné božstvo a nezapomeňte se k němu obrátit -dobrého průvodce budete potřebovat.

Věnujte se raději méně způsobům meditace kvalitně, než hromadě způsobů povrchně.

OM NAMA ŠIVAJA