Ne, nezemřelo to, co věčně odpočívá
a dlouhý věků běh i smrtí smrti bývá.

Abdul Al-hazred Damašek okolo roku 700 n.l.


Abdul Al-Hazred, šílený básník ze Sanaa v Jemenu, navštívil zříceniny Babylonu a podzemní chrámy v Memfisu, několik let ztrávil sám na velké jižní arabské poušti – Roba al Khaliyeh, zvané též Prázdné místo. Tato poušť je obývána sluhy zla, démony a zrůdami smrti. Sklonek života ztrávil v Damašku, kde také napsal Al-Azif (Necronomicon); o jeho smrti či též zmizení roku 738 n.l. bylo vyprávěno množství hrůzných a rozporuplných zpráv. Podle Ebn Khallikana (12. stol, životopisec) byl za bílého dne polapen neviditelným monstrem a byl sežrán před velkým počtem hrůzou zmrazených svědků.

Abdul Al-Hazreda tvrdil, že navštívil bájný Irem, nebo město Pillar a pod ruinami jistého bezejmeného pouštního města nalezl šokující letopisy a díla rasy starší, než je lidská. Byl pouze lhostejným muslimem uctívající neznámé síly, které nazýval Yog-Sothoth a Cthulhu. Roku 950 n.l.byl Azif, jehož získali a s vážností přijali mnohými křivolakými a tajnými kanály snad všichni význační filosofové té doby, tajně přeložen do řečtiny Theodorem Philetasem z Constantinopole pod jménem Necronomicon.

Roku 1228 ho Olaus Wormius přeložil do latiny. Tento latinský text vyšel dvakrát – nejdříve černotiskem v 15. století (evidentně v Německu) a po druhé v 17. století (patrně ve Španělsku). Obě vydání postrádaly jakékoliv identifikační známky, které by pomohly určit čas a místo vydání – obojí je značeno pouze interní typografickou značkou. Oba překlady, jak latinský tak řecký, byly zakázány papežem Řehořem IX roku 1232 krátce po dokončení latinském překladu, jenž tuto nežádoucí pozornost vyvolal.

Arabský originál byl ztracen již za časů Wormia, jak napovídá jeho úvodní poznámka (je zde, jakkoliv nepřesný počet tajných kopií, jež se objevily v San Francisku během minulého století, ale později podlehly plamenům); zároveň není ani stopy po řecké kopii, jež byla vytištěna v Itálii někdy mezi rokem 1500-1550 – byla zaznamenána při spálení knihovny jistého salemského muže roku 1692.

Anglický překlad zhotovený dr. Johanem Dee nebyl nikdy vytištěn a existuje jen ve zlomcích odkrytých z originálu MS. Z latinských textů nyní exituje překlad z 15. století, jeden je nyní pod zámkem v Britském muzeu, překlad ze 17. století je v Bibliotheque Nationale v Paříži. Další překlad ze 17. století je ve Widenerově knihovně na Harvardu a v knihovně Miskatonské university v Arkhamu, stejně tak v knihovně University v Buenos Aires. Počet existujících kopií je nejistý, v podstatě tajný a překlad z 15. století je podle neustále kolujících zvěstí ve sbírce jistého amerického milionáře. Stále nejasnou hodnotu má zpráva, že část řeckého překladu z 16. století je v držení salemské rodiny Pickmanových; pokud tomu tak skutečně bylo, pak zmizela s umělcem R.U. Pickmanem, jenž se beze stopy vypařil z kraje roku 1926. Existence knihy je striktně popírána autoritami většiny zemí a všech klasických církví.

Volně podle Astrologicianu

The Gate

P.S.  :   Nezapomínejte za sebou zavřít dveře…

Tento text byl psán roku 1997, od té doby již byly dveře otevřeny. Mart